Poslední ráno v Berlíně začalo ve velkém stylu – snídaní, na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat. Hlavní hvězdou bufetu se totiž staly vynikající palačinky, které mizely rychlostí světla.
Po sladkém startu přišla méně populární disciplína – balení kufrů. A opět se ukázalo, že je záhadou moderní fyziky, proč se věci při cestě tam do kufru vejdou, ale při cestě zpět už vůbec ne.
Následoval odjezd na zámek Moritzburg, kde se natáčela slavná pohádka Tři oříšky pro Popelku. Prohlídka zámku byla navíc velmi moderní – místo klasického poslouchání výkladu jsme dostali iPady, díky nimž se žáci interaktivně ponořili do dějin zámku a samostatně se i pustili do hledání pokladu v jednotlivých komnatách. A to, že je Popelka opravdu nesmrtelná, potvrdil i fakt, že si dívky alespoň na chvíli chtěly vyzkoušet, jestli jim náhodou nepadne střevíček.
Poté nás čekal přejezd do nádherných Drážďan. Prošli jsme kolem majestátního Rezidenzschloss, obdivovali slavný kostel Frauenkirche, zastavili se u elegantní Semperoper a také u galerie Zwinger. Nechyběla ani procházka po náměstích Altmarkt a Neumarkt, kde to dnes opravdu žilo. Měli jsme totiž štěstí zažít německý státní svátek Christi Himmelfahrt, který je zde tradičně spojený s takzvaným „Männertagem“ – oslavou všech mužů. A Němci to rozhodně umí rozjet. Ulice zaplnily skupinky veselých mužů s vozíčky plnými občerstvení, hudba hrála na každém rohu a celé město mělo atmosféru jednoho velkého festivalu.
Pak už přišel čas nastoupit do autobusu a vydat se směrem domů. Unavení, ale plní zážitků, fotografií, suvenýrů a nových historek jsme se rozloučili s Německem.
Každý správný výlet vždy končí větou: „Tohle musíme někdy zopakovat.“ Je dost možné, že nás další dobrodružství už pomalu čeká za rohem. A vlastně už i víme kde – v říjnu nás totiž čeká další výjezd, tentokrát do Švýcarska. Takže kufry rozhodně ještě neuklízíme!
M. Hagenbruch, M. Chudarová, P. Jakšíková
